TJ Jičín - oddíl volejbalu

TJ Jičín - Orel Studenec  3:0 (20,19,20)     57 minut

Sestava: Drahoňovská, Dytrychová, Helikarová, Nosková, Novotná, Vocásková, Vosáhlová, Vzoreková T. - libero: Rybářová

TJ Jičín - Orel Studenec  3:0 (12,25,22)     64 minut

Sestava: Drahoňovská, Dytrychová, Helikarová, Nosková, Novotná, Vocásková, Vosáhlová, Vzoreková T. - libero: Rybářová

"Co s tím, když mozek leze z boudy"

    Venku začínal popadávat sníh, ale zatím na zemi roztával. Zítra bude mít svátek Svatý Martin a zaručeně přijede na bílém koni. V hale bylo trochu příjemněji a bylo kousek času do začátku utkání. Na stolku zapisovatelů voněla káva a Petr, nikoliv svatý, nabízel koláče, které prý ráno upekl vlastní rukou. Byly skvělé, ale nikdo nevěřil povídání o postavě, která hnětla těsto a plnila náplně.
Zdravotně trochu zdecimované družstvo se pomalu rozehřívalo a nedůvěřivě si prohlíželo soupeřky. Skoro každá byla o půl hlavy větší. Co se dá dělat? Buch. Buch, buch. Za stavu 2:9 jsem si začal pomalu vyčítat, že jsem měl zůstat doma a dát si horkou svačinovou polévku. No, nazdar...
Mozek je občas orgán, který vleze do boudy a nechce ven, i kdyby ho tahaly na obojku. Konečně, pomaloučku, polehoučku. První začala používat hlavu Monča a všechno se to začalo obracet. Soupeřky nevěděly kam dřív skočit a kam to spadne. Přidala se Péťa, Lucka, Léňa a i ostatní najednou věděly, že to není jen na účes. Volejbal byla vždy hra chytrých  a dobrý pocit není v ráně, ale v dotaženém úmyslu dopadu míče do volného prostoru. Soupeřky odpovídají na naše občasné chyby dvojitou chybou a všechno se blíží k vítěznému závěru. Na síti je najednou více volného místa a daří se i na smeči. Vítězství! Nic jiného zaručeně  nebereme i v druhém utkání. Svatý Martin zítra přijede na pořádném bílém koni a zaručeně všechno přikryje bílou peřinou…..

- Jirka -